Facebook Twitter Pinterest email tisk

Přírodní antibiotika - Účinky antibiotik

Účinky antibiotik

Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.

V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.

Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).

V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.

První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.

Vysoce účinná farmaceutická antibiotika určitě mají v dnešní společnosti bezpochyby své místo. Stinnou stránkou chemických antibiotik je fakt, že mohou zanechat v lidském těle zbytky, které vyžadují proces k odstranění nebo detoxikaci. Nemluvě o rezistenci.

Antibiotika se používají především k léčbě infekčních stavů, někdy však též preventivně, jde o takzvanou antibiotickou profylaxi. V současnosti je však velkým problémem chybné použití antibiotik, zvláště pak použití nevhodného antibiotika proti rezistentnímu původci nebo předepsání antibiotik při léčbě virových onemocnění, jako je rýma nebo chřipka. Při nedodržení celé předepsané dávky antibiotik – obvykle pro pacientův subjektivní pocit zlepšení – nejsou patogenní mikroorganismy zcela zničeny. Kromě selhání léčby vede toto chování k rozvoji antibiotické rezistence u neúplně zahubených populací bakterií.

Podle statistik je konzumace antibiotik v naší republice obrovská a její objem dosahuje hodně přes sto tun ročně, což je více než 10 g antibiotik na každého obyvatele za rok! Vedle velké spotřeby se zde vyskytuje kromě nežádoucích účinků i značná rezistence. Zabránit tomuto nepříznivému vývoji lze jedině snížením spotřeby chemických antibiotik a přechodem na přírodní medicínu, která ve své praxi využívá přírodní léky a přírodní antibiotika, která jsou dostupná pro každého.

Existuje mnoho onemocnění reagujících příznivě na přírodní antibiotika. Klíčem k úspěchu je však vědět, která antibiotika jsou vhodná na která onemocnění, stejně jako, které typy přípravků jsou nejúčinnější. Samozřejmostí je, že čím dříve si vezmete přírodní antibiotika, tím větší je pravděpodobnost, že úspěšně vyřeší infekci nebo zánět.

Naštěstí existuje i mnoho přírodních antibiotik, která mohou být použita při alergiích na farmaceutická antibiotika. Mohou být také takzvaným lékem první volby u obrany proti sezónním nemocem, které vyžadují odolný imunitní systém. Existuje mnoho různých druhů infekcí, včetně bakteriálních, virových, parazitárních, houbových a dalších, proto je vždy vhodné získat odborný názor zdravotnického pracovníka o pravděpodobném zdroji a závažnosti jakékoli infekce.

Zdroj: Přírodní antibiotika
Zveřejněno: 16.1.2016



SiteMAP